Dlouho očekávané dárečky od českého sv. Mikuláše dorazily dětem do bojových zón se zpožděním. Počáteční komplikace na slovensko-ukrajinských hranicích při převozu balíčků a další materiální pomoci, a také pozdější poruchy aut při daleké cestě na východ v mrazech a po velmi špatných silnicích, způsobily dvoudenní ztrátu. K cílovým dětem a rodinám tedy balíčky doputovaly místo 19. prosince, na ukrajinský svátek sv. Mikuláše, až 20. a 21. prosince. To ale nemělo vliv na radost a nadšení dětí z nadělených dárků. Mohly tak alespoň na chvíli zapomenout na to, co se kolem nich děje a čemu často samy nerozumí, přestože nedaleká střelba z kulometů, granátometů či těžších zbraní šla po setmění slyšet téměř nepřetržitě.

Obdarovat se podařilo, díky štědrosti českých dárců, všech 80 dětí z databáze, kterou jsme zveřejnili na našem webu. Krásných 43 dárečků jsme vezli již hotových a zabalených z Česka, zbytek jsme díky vybraným prostředkům mohli pořídit v Kyjevě. Navíc se podařilo vytvořit další balíčky pro děti z bojových zón, které ve zmíněné databázi nebyly. Obdarovali jsme také kluky a holky v dětských domovech v Ovručské a Kyjevské oblasti. Stejně tak dorazil Mikuláš i za sirotky v dětském domově v Mariupoli v Doněcké oblasti. Celkově jsme dárky předali více než 200 dětem, navíc jsme mohli přispět i opuštěným seniorům na hygienické potřeby a jedné mnohodětné rodině na vstupní dveře.

Po příjezdu dodávky do Kyjeva jsme všechny balíčky, dárečky a další materiální pomoc přeložili do dvou dodávek našich partnerů z Mezinárodní unie dobrovolníků Ukrajiny (Міжнародна спілка волонтерів України), jelikož s českými (zahraničními) poznávacími značkami se v blízkosti bojových zón nemůže, kvůli kontrolám na tzv. blokpostech (kontrolní stanoviště ukrajinské armády), pohybovat nikdo. Po celonoční a celodenní cestě jsme dorazili do Mariupole, kde proběhly pracovní schůze s partnery a předání části materiální pomoci. Kvůli zdlouhavé cestě po velmi nekvalitních silnicích jsme museli postupně nechat opravit obě dvě auta, což nás stálo další den. Z Mariupole jsme vyrazili dále na sever podél frontové linie, směrem do Svitlodarsku. Tam jsme se 19. prosince setkali s našimi partnery z vojenské složky CIMIC, bez kterých není možné se v oblasti pohybovat.

Díky jejich přátelskému přístupu a ochotě pomoci, jsme za jejich asistence mohli hned druhý den začít s rozdáváním dárků na předem určených místech. Vše muselo probíhat za určitých bezpečnostních opatřeních. Po setmění jsme nesměli svítit auty, nemohli jsme se na jednom místě zdržovat příliš dlouho a nebylo vhodné se shlukovat ve větších chumlech lidí. Všechny tyto aspekty zvyšují riziko zasažení a tím pádem ohrožení místních lidí i nás samotných. Mikulášskou nadílku jsme tedy konečně 20. prosince předali dětem ve Svitlodarsku, dále ve vesnici Luhanske a ve Vozdvyžence.

Všechny děti dostaly přesně to, o co si napsaly ve svých přáních a tomu také odpovídala radost, kterou jsme s nimi mohli sdílet při rozbalování balíčků. Ty obsahovaly panenky, kočárky, autíčka, letadla, flashky, bedničky k telefonu, telefony, sáňky, brusle, tablety, fotoaparáty, notebooky, malířské potřeby, boty, ukrajinské národní oblečení, papuče, plyšáky, knížky a další malé či větší radosti. Přestože jsme při rozdávání v pozadí slyšeli nedalekou střelbu a detonace, děti si toho vůbec nevšímaly. Z části kvůli vzrušení z nadílky, z části proto, že si na blízkost války prostě už „zvykly“.

Následující den, 21. prosince, jsme se přesunuli do Slovjansku, do města, které je již v „bezpečnější“ vzdálenosti od frontové linie, ale kde zuřily největší boje v roce 2014. Zde jsme předali poslední dárečky i zbývající materiální pomoc. S velikou radostí ze sdílení krásných momentů a s velkou úlevou, že vše nakonec proběhlo v pořádku, jsme se vydali na zdlouhavou několikadenní cestu zpět.

Z Kyjeva jsme zamířili ještě do Grigorauky v Moldavsku, místa, kde fungují dva naše moldavské projekty Centrum domácí péče a Důstojný život. Na programu bylo setkání s našimi tamními spolupracovníky, strategická porada a monitoring projektů. Pak už jsme se vydali přes Zakarpatí zpět domů. Vzhledem k dvoudennímu zpoždění, které jsme po cestě nabrali, jsme tak Štědrý večer oslavili v přítomnosti našich známých v pohorské vesnici Novoselyca nedaleko Tjačiva. Otec Ivan a jeho rodina nám připravili tradičního štědrovečerního kapra s bramborovým salátem, což byla hezká tečka za další náročnou cestou.

Mikulášskou nadílkou 2018 jsme navázali na nadílku 2017, kdy se nám podařilo vybrat 70 000 Kč a obdarovat tak 60 dětí z bojových oblastí. Letos se nám díky štědrosti Vás, českých dárců, podařilo získat 156 156 Kč. Dárky a pomoc jsme rozdali více než 200 dětem. Radost obdarovaných tak byla doslova více než dvojnásobná.

Odkaz na kompletní fotogalerii z předávání Mikulášské nadílky naleznete ZDE.

Moc děkujeme všem, kteří podpořili Mikulášskou nadílku a předáváme díky také od všech obdarovaných, alespoň takto, prostřednictvím článku, informací a fotek!